Zrcadlo Přírody

Petra Nováková - Duchovní komunikace s Přírodou

Spojené Síly Světla, prosím, můžete mi dát informace k obrázku, který mám zatím nakreslený v tužce? Děkuji. (Duchovní komunikace z 1.8.14)

Příroda: "...Obrázek je pohledem na svou vlastní bytost, do svého vlastního duchovního centra. Neodráží však jasnou podobu každé bytosti, protože ta se u každé bytosti samozřejmě liší. Ale odráží to, co je podstatné pro každou světelnou bytost, je-li spjatá s Přírodou.

Obrázek je proto přírodním zrcadlem, které odráží toto propojení s Přírodou - s mou bytostí. Díváte-li se na svou bytost skrze mě, skrze mé oči, pak uvidíte to, co je skutečné, pravé, nejoptimálnější a hlavně přirozené.

Každá bytost vzešla z Přírody, z prostředí, které je jejím domovem, které jí dává život a veškeré potřebné podmínky pro její růst. V Přírodě, v propojení s ní, proto bytost může najít vše. Sleduje-li, co je důležité a podstatné pro ni samou a přitom i pro Planetu a Přírodu, vytváří s mou bytostí pevné pouto, a její potřeby se odráží v těch mých a obráceně.

Taková bytost má své pevné místo v Přírodě, je dílkem do mozaiky, který pomáhá tvořit celek. Který přispívá k celkovému vývoji, pomáhá ho rozvíjet, tvořit. A tím taková bytost  tvoří i vývoj svůj. Bytost není osamoceným zrnkem písku, které je zmítáno větrem, které nemá své místo, ani svůj význam. Které se svou činností od celku dávno oddělilo a je spíše přítěží, bezvýznamné a osamocené.

Pohledem do mého nitra tak můžete spatřit obraz sebe samých. Takový obraz, který odpovídá bytosti, která přijala ve svém životě svůj smysl, svůj úkol a zodpovědnost za své konání. Taková bytost je mou součástí a zrcadlí se ve mně samé. Má dokonalost, co se týká vyladění, možností a příležitostí k růstu se pak odráží i ve vás. Pohledem do mého zrcadla pak spatřujete sebe samé. Takové, jací můžete být. Jde o stálý proces, nic není neměnné a žádná dokonalost tak není konečná.

Pohled do mého zrcadla ukazuje vaši bytost jako květinu, která je mou součástí, o kterou je ve všech směrech její existence, jejích potřeb postaráno. Protože je součástí celku. Má zajištěnou veškerou potřebnou vláhu v podobě deště. Teplo, světlo potřebné k životu v podobě slunečních paprsků. Zemi, která dává potřebné živiny. A z prostředí, ze samotné Přírody má také přísun potřebných energií, které jsou jak v podobě duchovní, tak v podobě hmotné, obsažené ve stravě.

Pokud máte k dispozici všechny tyto podmínky, které vychází ze vzájemného propojení, sladění s mou bytostí- s Přírodou, tak máte automaticky zajištěné všechny potřebné podmínky pro váš růst a vývoj. A můžete se rozvíjet do své plné krásy. Což znamená, že máte možnost rozvinout všechny možnosti, které v sobě máte obsažené. Žádná nezůstane nevyužita. Protože máte pro svůj růst zajištěnu tu nejoptimálnější skladbu všech prvků. Hmotných i duchovních.

Každá květina v mé říši má dané své možnosti, svou vlastní dokonalost, ke které se může dopracovat a kterou může také dále rozvíjet. V Přírodě má vše smysl a nic není polovičaté, ale dotažené, tak, aby žádná schopnost bytosti nezůstala nevyužitá. Zkrátka bytost je vedena tak, aby mohla optimálně růst a využít veškerý svůj potenciál, který v sobě nese.

A tento proces představuje i obrázek, který kreslíš. Představuje vaši bytost, která ve vzájemném souznění s bytostí mou má zajištěnu veškerou péči, aby mohla růst a kvést do všech možností, do té nejdokonalejší podoby, která je v rámci stále se vyvíjejícího prostředí v danou chvíli možná. Nejsou zde žádné hranice, je zde pouze vložený potenciál, který se může dále rozvíjet. A který nemá danou žádnou konečnou podobu.

Je zde jen určitý koridor, mantinely, které vás udržují ve Světle a dělí vás od neřízeného vývoje, či spíše mutace, světelné degenerace a naopak temného růstu,
který se v rámci Temna zvrtává ve zrůdnosti.

Vše záleží na přísunu světelných energií, na připravenosti světelné bytosti. Každá bytost pak může rozvíjet samu sebe podle svých vlastních možností. Některá květina se rozvíjí pomaleji, některá rychleji. Nejvíce záleží na tom, aby to bylo přirozené a optimální pro ni samou. Žádné porovnávání v rámci Přírody zde nefunguje.

Jediné, co je potřeba, nezapomenout se stále dívat do přírodního zrcadla a kontrolovat, zda obraz, který odráží, stále odpovídá světelné přirozenosti. Zda stále odráží soulad a harmonii nebo naopak odráží chřadnoucí květinu, která se sama svou činností odřezává od celku, od potřebného zázemí a jde vstříc chaosu, jde sama proti sobě i proti Přírodě.

Udržujte obraz vás samých odrážející se v mém zrcadle čistý a jasný. Pak takový bude i váš život. To však neznamená, že nebude obsahovat potřebné zkoušky a některé náročné situace, které bytost musí zvládnout, aby se mohla stát lepší, než je dosud a posunout se za další hranice, které v minulosti nedokázala překonat. Teď je na to ten čas. Jít dál. A kráčet světelnou cestou vzhůru bez hranic.

O tom je tvůj nový obrázek. O přirozenosti, o příležitostech a možnostech k neustálému a nikdy nekončícímu světelnému růstu."

© Petra Nováková duben 2015