Chrám hojnosti

Petra Nováková - Duchovní komunikace se Sférou harmonického Ticha

Spojené Síly Světla, prosím o aktuální informace, děkuji. (Duchovní komunikace z 25. 11. 2011)

Sféra harmonického Ticha: „Kdysi existoval Chrám hojnosti. Místo, kde energie pulzovaly v jednom prostoru. A vytvářely koncentrovaný koktejl všeho. Sem se lidé chodili čistit, nabíjet. Tento chrám byl čistě přírodního charakteru. Poskytoval útočiště. Před vším. Zde byl klid a mír. Zde bytosti nalézaly odpovědi na své otázky, zde poznávaly samy sebe. Protože zde byly skutečně samy sebou. Oproštěné od vnějšího zmatku, hluku a chaosu. Zde získávaly nutný, potřebný nadhled, který jim umožňoval vidět, která cesta je ta správná, kudy se vydat. Jak své problémy řešit. Zde mohla být každá bytost sama, v potřebném tichu, soukromí.

Nebo naopak se zde bytosti scházely, aby vzájemně procítily svojí jednotu, sounáležitost. Zde si připomínaly, kým vlastně jsou, jaké poselství nesou, jaký je jejich úkol. Zde spolupracovaly na důležitých věcech týkajících se celého vývoje.

I tohle dříve existovalo. Z hlediska celkového vývoje však po velmi krátkou dobu. Každý má takové místo uvnitř sebe, přes které se napojuje na všechny další energie, na veškerý prostor, který za ním stojí. To je určitý pozůstatek dob dávno minulých. V duchovním prostoru však obraz této minulosti stále přetrval. Proto ti přichází jeho obraz a informace o něm. Je důležité přivést obraz této minulosti do hmotné podoby. Skrývá mnoho odpovědí a důležitých vodítek, nových impulzů.

Tento přírodní chrám se z vývoje vytratil z několika důvodů. Bytosti přestaly hledat jednotu, individualita převládla, ztrácela se touha po vyšším nadhledu. Touha po práci na sobě. Lidé se přestali scházet, přestali společně pracovat na očistě prostředí, ve kterém žili. Přestalo je zajímat vše, co se netýkalo pouze jejich bytosti. Tak se ztrácelo i pouto na Přírodu, na dávné čisté energie. Obraz chrámu zůstal vtištěn hluboko v bytostech a některé k němu znovu našly přístup. Našly světelný vzestup a díky němu mají opět možnost se s těmito všemi dávnými čistými energiemi spojit.

Zdálo se být rychlejší a účinnější spojovat se skrze chrám uvnitř své bytosti místo v chrámu hmotném. Byl to však počátek pádu. Zjednodušení a zdokonalení na začátku se proměnilo v úpadek. Bytosti ztratily na sebe propojení, společná síla se vytratila, vše vedlo pouze k zahledění se do sebe. K uzavření se do svého nitra, před světem, před Přírodou. Nelze pobývat uvnitř sebe a nechat se tam hýčkat energiemi. Způsobuje to úplně odtržení od reality. Rozpad jakékoli duchovní struktury, ztrátu čistého duchovního zázemí. Tohle byl skutečný začátek oddělení se od Přírody a upřednostňování vlastní individuality. A také co nejlehčích, nejsnadnějších, nejjednodušších způsobů, jak získat co nejvíc. Jen proto, že bytosti opustily svou přirozenost a uzavřely se těmto světelným energiím v domnění, že přes své nitro je budou vnímat daleko lépe.

Tyto energie však nepřichází ponořením bytosti v sebe, ale právě naopak, otevřením se tomu, co přichází zvenčí.

Tyto malé osobní chrámy se teď ve vás obnažují, staly se však postupně vzorem pro osobní duchovní Svatyně, údajné „sídlo duše“. Což je však všechno scestné. Tyto chrámy uvnitř vás nemají žádnou cenu. Je potřeba je odstranit, aby přestaly uzavírat bytosti uvnitř, ale otevřely je energiím, které proudí venku. I to je určitá příčina duchovní zabedněnosti lidstva, protože mají v sobě zabudované špatné návyky. Spojovat se s vyššími energiemi skrze svá nitra, nikoli otevřením se ven.

Je důležité převzít tyto informace a vzít si poučení, použít to, co se použít dá.

A využít čistých energií, které můžou bytosti lépe vnímat, napojí-li se na Chrám hojnosti v duchovních sférách. Vysoko, tam, kde jsou energie schopny tvořit. Tam, kde Příroda jde ruku v ruce s ostatními sférami a bytostmi. Kde jednota, spolupráce a světelný vzestup nejsou jen prázdnými slovy, ale skrývají se za nimi skutečné hodnoty. Hodnoty, na kterých se denně pracuje a které se ctí. Protože jsou světelnými principy, které v každém žijí. A které tvoří motor dalšího vzestupu.

Je potřeba změnit lidské nastavení, směrovat bytosti ven, vzhůru, pryč ze svých vlastních zlatých klecí, ve kterých přebývají uvnitř svých bytostí, zavřeny před okolním světem. Jak mohou spatřit skutečný význam vlastního života a všeho kolem sebe, když se samy dobrovolně oddělily. Zablokovaly. Protože si myslí, že činí tu nejlepší správnou věc. Až se jim jejich vlastní chrámy zboří, pak teprve pohlédnou ven a spatří to, co leží venku. Skutečný svět. Pak lze budovat vše znovu, pak se může i duchovní nastavení lidstva na Zemi změnit.“